Plodný rok 2021
Vánoce mi symbolizují nejnebezpečnější část roku. Vloni jsme utíkali mexickou džunglí vstříc záchraně a letos řádil koronavirus. Cestou za rodinou jsme si udělali s přítelkyní pro jistotu antigen, a on vyšel pozitivní. Málem jsme dovezli ten nejhorší možný dárek…
A jaký byl celkově rok 2021?
Navzdory okolnostem, omezením a pandemii skvělý a pestrý. Oproti předchozím rokům jsem si v Mexiku nedělal plány na další rok. Žádná mindmapa a checklisty. S ročním odstupem vidím, že jsem se sice nehnal za velkými cíli, ale prožil jsem mimořádně pestrý rok, a stihnul jsem spoustu práce i času pro Karla.
Clubhouse
V začátku roku když byl Clubhouse na vlně, tak jsem si řekl, že je to asi ta správná cesta pro sdílení mezi SaaSkaři. Po 3 dílech mi ale přišlo „líto“ celého potřebného času, který proběhne a veškerá energie je nenávratně pryč. Řekl jsem si, že ten čas radši vložím do podcastu. Mimochodem jedním z prvních letošních hostů v Podpalubí byl Martin Rozhoň. Martin mi jako člověk přišel skvělý a myslím, že to je nejlepší letošní díl.
Btw používá Clubhouse ještě někdo?
Věděli jste, že dnes se vztah stvrzuje společným postem na instáči? Já měl ze svých mladých let zažitou kolonku na Facebooku… Když jsme si v únoru jeli s Katharine projet Jizerskou 50, tak si doteď pamatuju, kolik společné storiečko vyvolalo komentářů… No, ale měli pravdu 🤷♂️
Neseda
Pro „zdravější práci“ jsem se rozhodl pořídit si Nesedu. Vsadil jsem na myšlenku kancelářské židle, na které se neustále hýbete a měníte polohy.
Skoro po roce jsem za ní rád. Ale také jsem rád, že mám doma i alternativu v podobě klasiky. Někdy se prostě člověk potřebuje rozkydnout a tvořit. Za sebe bych Nesedu nedoporučil lidem bez výškově nastavitelného stolu. Obvykle s každou změnou polohy měním i výšku stolu.
Přemýšlel jsem také o chodícím páse pod stůl. A do budoucna bych to někdy ještě vyzkoušet chtěl.
V Březnu jsme si střihli pro Freelo takové první „reklamní video“. Zahrál jsem si „Kchárla Foxe“. Parodovali jsme něco děsného, takže kdyby to tak i dopadlo, , tak to alespoň mohlo vypadat, že to byl náš záměr. Spoustu lidí pobavilo a k přihlédnutí cena/výkon to bylo hodně dobré.
Las Palmas
V Dubnu jsme s Katharine a Davidem odletěli do Las Palmas. Celou dobu jsem si říkal, že odlétáme v nejblbější moment — až potom co jsme si odžili lockdowny a zimu. A také až potom co v Las Palmas zpřísnili režimová opatření. Nakonec mi z mrazivého česka chodili gratulace k dobrému timingu. V Las Palmas to bylo skvělé jako vždy.
Hrávali jsme Padel na pláži s Robertem Vlachem a Honzou Čápem z Braiins. A potkávali plno dalších super lidí z čech. Hlavně v relativně nové café Regina na promenádě.
Letos jsme doslova prošli ostrov křížem krážem. Nejlepší hike byl od moře z Agaete do Artenary. Asi 22 km, 1,5 km stoupání a hodně sluníčka.
Další super hike byl okolo Roque Nublo Tejedou. Vlastně skoro kdekoliv.
Na střeše našeho Airbnb jsme také natočili Freelo.TV s Robertem Vlachem. Několik dní po sobě jsem chodil na střechu pozorovat kudy a jak svítí slunce abych to správně načasoval. Nakonec se natáčení malinko zdrželo a protáhlo, takže jsem měl posledních 15 minut rozhovoru pocit, že mi někdo ojíždí obličej letlampou. Výsledek stojí za to.
Z Las Palmas jsem moderoval a vysílal i online meetup SaaSkaři a Productboard. Vtipné bylo, že mi Martin (VP of product) z Productboardu nejprve psal, že to bohužel asi neklapne, protože je na Kanárech…
S Martinem jsme posnídali na jihu v krásném přístavu Mogán a bylo to skvělé nahlédnutí pod pokličku raketově rostoucího českého startupu.
Váš Hosting
Během dubna se také ozval jeden zákazník, že by od nás potřeboval trochu více virtuálních serverů a jestli to bude problém. Trochu víc znamenalo instalace po stovkách. To stejné i reinstalace a tak dále. Popravdě jsem tomu nejprve nevěřil. Protože kdo normální se ozve, že potřebuje 500 VPS a hned. No ale potom co přišla úhrada jsem musel věřit.
Byl to pro nás skvělý impuls. Donutilo nás to velmi promptně zlepšit celou řadu prvků v celé infrastruktuře. Třeba zrychlit samotné instalace, aby měl klient připravených 100 serverů v řádu minut a nikoliv v řádu hodin. Nebo aby si klient mohl na server rovnou instalátorem nechat nahrát SSH klíče.
Dále jsme potřebovali udělat celou řadu operací hromadně. Protože úplně nechcete psát odpověď na podpoře: „Jasně, není problém reinstalovat server, stačí 7x kliknout v zákaznickém centru… a ve vašem případě krát sto“.
Těch vylepšení z pohledu UX a funkčnosti bylo hodně a s kolegou Lubošem jsme většinu z nich zvládli během takového neplánovaného týdenního hackathonu. Ono ne všechno bylo potřeba, ale „prostě nás to chytlo“, tak jsme museli zlepšovat.
Také máme za letošek všechny servery v úplně nových racích, v novém datacentru s novými síťovými prvky.
A co budeme zlepšovat příští rok? Chceme rozjet servery připravené pro Node.js. A zákazníkům chceme dát nové zákaznické centrum.
Brainee akademie
Ještě na kanárech jsem slíbil natočení 2 dílů do nově vznikající akademie duševního zdraví a osobního rozvoje. Andrea Pavelcová je podepsaná vždy pod skvělými projekty, tak jsem nemohl a nechtěl odmítnout. Za domácí úkol jsem dostal lekce Worklife balance a Komunikace a efektivní komunikace v týmu.
Ten worklife balance mi pěkně naložil. Nejprve jsem si myslel, že to bude hračka. Pak jsem ale začal téma pitvat, hledat fakta, a koukat se na téma různýma očima. No a pak jsem začal děsně stresovat. Ještě jsem nenašel odvahu se na video podívat, tak mi kdyžtak napište jaké to bylo.
Věta, že na smrtelný posteli nikdo nelituje, že nepracoval víc mě už naštěstí v noci nebudí.
Bydlení 2.0
Léto jsem zahájil řešením hypotéky a plánováním budoucího bydlení. Tou dobou jsem s nabízeným úrokem 2,2 % spokojený nebyl. Zato při podpisu smlouvy v půlce prosince jsem byl za výsledných 2,54 docela rád. Teď nabízí Česká Spořitelna úrok dokonce od 4,04.
Jakmile mi hypotéku předschválili, tak jsme se pustili do vymýšlení domu na příštích pár desítek let. Z rychlé katalogové dřevostavby se to poměrně rychle změnilo na projekt na míru. Protože ten chce to a ta zas tohle… No a dohromady si navymýšleli saunu, fitko i kancelář… A to moc typových projektů nenabízelo.
Našli jsme bezva architekta Michala Míču, který nás provedl výběrem všeho možného i nemožného co projekt zahrnuje. Překládal naše nápady na odhadované ceny (škrtal naše nápady) a tak nějak převedl naše představy do vektorů a kót. Už jsem ho pro vás zaučil do Freela, takže neváhejte poptat.
Všem, kdo plánují čachry s bydlením doporučuju videa z pořadu Ladíme bydlení s Martinou. Tolik praktických tipů na minutu videa jinde nenajdete. Mimochodem s Martinou jsme kdysi točili podcast.
S těmi všemi změnami v ekonomice, nedostatkem materiálů a lidí nebo inflací nás pořádná „zábava“ teprve čeká.
Investice
Současná ekonomika mě konečně po letech prokrastinování dovedla k investicím. Že mi to trvalo 36 let beru dnešníma očima za pěkné selhání. Ale co už. Investoval jsem alespoň do podnikání.
No a jak jsem na to šel? Nejprve jsem přečetl pár knih (nejlepší byla Stát se investorem), poslechnul hodiny podcastů (Jak investovat, Youtube Ondřeje Koběrského a pak různé díly s Radovanem Vávrou), z toho všeho jsem si zvolil nějakou svou strategii. Následně jsem:
- Rozjel účty na Portu a Fondee abych měl benchmark jak si povede portfolio, o které se starají profesionálové. Nastavil jsem trvalý příkaz a zapomněl na to.
- Následně jsem začal kupovat přes Revolut jednotlivé akcie, které mi dávali smysl a trochu jsem pozoroval co se bude dít.
- Když jsem v tom řekněme uměl trochu více chodit, tak jsem přešel na Degiro, kde jsem v podstatě dokoupil ETF a nejlepší ověřené akcie z Revolutu. Jen jsem investoval v o řád vyšších částkách.
- Postupně jsem rozjel ještě eToro, kde zkouším automatizovaně kopírovat portfolio úspěšných investorů.
Rozhodně si nemyslím, že budu někdy schopen poznat třeba „kdy prodat“, takže ke všem těm investicím přistupuju jako k hromádkám „na důchod“. Ještě jednu věc, kterou jsem udělal je opakovaný nákup Bitcoinu a Etherea na Revolutu každou neděli za pár stovek. Kryptu totiž dlouhodobě věřím a nákupem za průměrnou cenu se snad nedá prodělat.
Jestli ještě neinvestujete, tak přestaňte číst hned teď a začněte. Ono v podstatě hned jak se člověk chytne, tak pak se tomu už automaticky věnuje. Zkuste alespoň to Portu.
K začátku léta patřila také tradiční e-commerce voda s Petrou Dolejšovou a posádkou Vyfakturuj.cz. Letos jsem povýšil na zadáka.
Nezapomenutelný byl také offline víkend s Petrem Krejčím. Petr organizuje takový sportovně-wellnessový víkend pro chlapy z byznysu, kterým při vstupu bere mobily. Fajn koncept.
V létě jsme se ještě vrátili do Krumlova. Tentokrát ne kvůli Vltavě, ale za otáčivým hledištěm. Překvapilo mě, jak moc dobrý to bylo. Do venkovního divadla jsme přišli v pyžamu přes pole s botama od hlíny. Tak si Katy určitě představovala naše první společné divadlo.
Z Krumlova jsme zamířili rovnou do Švýcarska za kamarádkou Markétou. Nejvíc si mě získalo městečko Luzern. Mělo všechno. Staré uličky, věže s výhledem, skvělé restaurace, procházku kolem jezera a výhled na nedalekou horu. V ulicích byla ten den navíc atmosféra bojů Švýcarska na mistrovství něčeho ve fotbale.
Plánovali jsme každý den vylézt pořádnou horu. Po pár dnech v kopcích jsme převeleli poslední den už jenom do lázní.
Rebelové
Premiéra muzikálu Rebelové byl rozhodně highlight roku. Katharine se na ten den těšila od chvíle, co jsem ji poprvé potkal. Když se jí to po více než ročních odkladech přiblížilo a zbýval týden do vysněné premiéry, tak nejprve hořelo v PVA Letňany a zrušili vše až do této premiéry, pak dostala lehkou virózu a ztratila hlas, a v úplném finále lilo 2 dny v kuse až do představení. Týden jsem doma chodil jako pan tobudedobrý.
Ale nakonec všechno vyšlo. Na „letní“ scéně jsem klepal 3 hodiny kosu, ale bylo to strašně skvělý. Byl jsem pyšnej.
A taky jsem jí konečně věřil, že je fakt herečka a jenom to nehraje :)
Chorvatsko
V Srpnu jsme ve Freelu uspořádali dlouho odkládanou letní grilovačku pro Pardubickou komunitu a vyrazili do Chorvatska. Čekal nás největší #FreeloHackathon v obrovské 3 patrové vile, kam jsme si poprvé vzali i další členy rodiny. Bylo to náročné, ale za mě se to povedlo.
Mimo vyladěných kódu jsme natočili pár videí o firmě. Hlavně takové nenápadné náborové video. To nám ve finále sestříhal video kouzelník Michal Orsava, tak není divu, že mělo desítky tisíc organických shlédnutí napříč platformami. Také jsme natočili Freelo TV o tom, jak různí členové Freela pracují.
V Chorvatsku jsem se poprvé v životě projel na vodním skútru. V minulosti jsem si to už párkrát málem zkusil, ale nikdy mi to za to nestálo nebo jsem to bral jako zbytečný pálení benzínu nebo jsem jen neměl sparinga. Až teď. Musím říct, že jsem si to neuvěřitelně užil. Prosté blbnutí ve flow jako dítě. To jsem dlouho nezažil.
Konference
Pracovní září začalo na ČVUT. Trvalo to jenom věčnost, ale konala se zase živá konference — Shopcamp. S Freelem jsme tam měli stánek. Já jsem upínal tajně zrak hlavně až k té další další. K Webexpu.
V druhé půlce září se po mnoha odkladech konalo Webexpo. S Petrou Dolejšovou jsme moderovali Cinema hall a abych toho neměl málo, tak jsem ještě přednášel o onboardingu uživatelů v SaaS. Ty měsíce bez přednášek a bez aktivního používání angličtiny mi na klidu nepřidávali. Nakonec snad dobrý. Stres level 1 000 000.
V září jsme také oslavili krásný milestone ve Freelu. Měli jsme k němu takovou interní tipovačku. Nejhorší tipující měl upéct dort pro posádku a na počest vítěze jsme slíbili všem oběd. Ten dort nakonec nevypadal jako tak dobrý nápad. Došlo totiž na cukrářské dovednosti našeho frontend vývojáře. No čekal jsem, že si dev tým udělá lepší analýzu databáze…
Následně proběhla taková naše neplánovaná PR vlna. O cestě Freela psali na Czechcrunchi, v E15 a pak ještě na pár dalších místech. Až mě trochu mrzelo, že se to najednou dělo den za dnem a trochu se to nerozprostřelo. Těšila mě hlavně radost z „úspěchu“ u lidí v týmu.
Doufám, že příští rok touhle dobou bude ke čtení něco o naší expanzi. Jsou to pro nás ty největší plány na 2022.
A jak se Freelu jinak dařilo? Mrkněte na Freelácké shrnutí roku.
Levné letenky nás zavedli také do Rigy. Vzpomínal jsem tam na předchozí návštěvu během Erasmu, a taky na „předchozí noc“. Nestává se mi často, že by mi cizí lidi u snídaně v hotelu gratulovali k tanečním dovednostem. Ale co už, žijeme len raz.
Můžeš podnikat
V Říjnu jsem se dostal na svou první přednášku v rámci iniciativy Můžeš podnikat. Já jsem se tam teda přidal už někdy před covidem, ale nějak si to nikdy nesedlo a webinářů a online schůzek jsem měl dost.
Smyslem Můžeš podnikat je motivovat studenty středních škol k podnikání pomocí vlastního příběhu. V mém případě je to teda spíše takovej materiál do fuckup nights, ale mělo to úspěch. Oproti začátku se na konci hlásila většina studentů , že by to chtěli taky zkusit. Ještě ten den mi paní učitelka přeposlala e-mail od jednoho studenta, z kterého jsem měl upřímnou radost.
Předpokládal jsem, že přednáška bude ve formě jednoduchého a jednotvárného výkladu z powerpointové prezentace, ale byl jsem mile zaskočen, jak to kluci podali. Oba kluci mi byli velice sympatičtí. Po dlouhé době jsem se u přednášky pobavil, skvělá atmosféra. Velký palec nahoru pro kluky!
Celé to odpoledne se studenty mě nabilo mimořádnou porcí energie.
Koncem roku jsem pak dostal jeden takovej nečekanej dárek. Takže jsem začal poslouchat pro změnu trochu jiný podcasty. A taky přišel čas pořídit trochu bezpečnější auto.
Tak mějte plodnej rok 2022…
